Severinova stezka – 3,5 km

stezka 21a

aneb promenádní stezka Mlýnským údolím…

Oblast mezi Ostrovem a Jáchymovem odedávna sloužila jako výrobní základna pro město Jáchymov a jelikož zde díky energii Jáchymovského potoka v průběhu času vyrostla řada mlýnů a papíren, byla někdy nazývána jako Mlýnské údolí.

Prvním zlatým obdobím tohoto území bylo 16. století, a to v souvislosti s těžbou stříbra, kdy se vodní kola začala rozšiřovat vodní kola, která přispívala ke  zvýšení efektivity různých výrob. Druhé mimořádné období přišlo v 19. století díky nástup průmyslu, elektřiny a vynálezům vodních turbín (Francis 1848, Girard 1863, Pelton 1880). Tuto kaskádu historických vodních děl lemuje romantická cesta, která málem upadla v zapomnění.  Promenádní cesta v délce tří kilometrů nesla německý název Roseggerweg, kdy předlohou tohoto označení byl známý C. K. spisovatel Rosegger. Součaný český název, tedy Severinova stezka, odvozujeme dle prvního ředitele Radium Palace ??? Severina.  Začátek cesty najdete u tenisových kurtů kousek za lesní restaurací Belveder.

Moučný mlýn – Karl Schneidenmühle

Pod parkovištěm hotelu Radium Palace stojí tři mostky. Třetí z nich vedl do dvora Moučného mlýna. Majitelem byl Radim Fruchtl. Nad ním stávala fabrika na barvy, která je na snímku. Dnes je na tomto místě parkoviště pro lázeňské hosty.

Panský mlýn – Herrenmühle

Budova Panského mlýna stojí u silnice na počátku cesty. Na jeho výstavbu bylo použito dřevo, které bylo v roce 1520 připraveno ke stavbě Dominikánského kláštera v místě, kde dnes stojí Radium Palace. V převážně protestantském Jáchymově Dominikáni nenašli pochopení a klášter nakonec nebyl vybudován. Mlýn sloužil až do roku 1908 a v roce 1910 jej získal do svého vlastnictví Radium Palace.

Maderův mlýn – Madermühle

Maderův mlýn se mohl vedle samotného mletí pyšnit privilegiem na vaření piva. Jako tehdy jediný mlýn v okolí měl vantroky přes potok. Roku 1930 byl vyřazen z katastru nemovitostí a zbořen. Z původního mlýna, který se tyčil nad vilkou u silnice, nezbylo prakticky nic. Dochovala se pouze část náhonu, kterou můžeme najít u čističky odpadních vod.  U tohoto mlýna na počátku dvacátého století stávala brána, která zvala na procházku po Sluneční stezce.

Odvodňovací štola

Původní odvodňovací štola, která měla za účel odvádět vodu z jáchymovských dolů.

Nápis na skále

Kousek od odvodňovací štoly je na skále vytesán nápis jako memento vstupu 3 mužů do 1 světové války. Bližší osudy těchto lidí zatím nejsou doposud známy.

Petrův mlýn – Petermühle

Petrův mlýn byl nejproduktivnější ze všech mlýnů v okolí. Na základě dendrochronologického průzkumu byl jeho vznik datován k roku 1532. Původní mlýn byl vybaven dvěma koly na třech složeních. Později obdržel turbínu s výkonem patnácti koňských sil. Vedle tradičních mlynářských aktivit se zde usídlila také pila a také tento mlýn se mohl pyšnit pivovarnickým privilegiem. Po druhé světové válce byl objekt přestavěn jako sklad léků, později jako továrna na zpracování plastů. Po krachu celá nemovitost chátrala. V roce 2011 byla ukradena turbína a přívodní potrubí. Nakonec došlo i k samovolné destrukci zdiva. Město Jáchymov v současné době zvažuje demolici areálu při zachování historického zdiva.

Horní Speknerův mlýn – Obere Speknermühle

Původní hamr na železo byl pod vlivem ekonomické situace přestavěn a složil jako na mlýn na obilí a později jako pila. Jako pohon sloužilo 5 m velké kolo. Od roku 1932 byl nájemcem Jakub Wondraschek, který zde provozoval pilu na výrobu šindele. Objekt zároveň sloužil jako obytný dům. Po válce zůstal neobydlen a postupem času kompletně zchátral. Roku 2013 na tomto místě Martin Hanč postavil malou vodní elektrárnu a v současnosti se snaží o záchranu pozůstatků původního hamru.

Trinksův mlýn – Papirmühle

Tzv. Horní papírna sloužila do roku 1931 a poté se změnila na hostinec a pilu. Původně zde bylo kolo vysoké 4 metry na 500 litrů. Šířka kola dosahovala metrů dvou, což bylo nejvýkonnější kolo v okolí. Později provozovaná výletní restaurace se stala vyhledávaným místem korzujících lázeňských hostů.  Dnes zde najdete restauraci „U Vlčků“.

Blahův mlýn- Papirmühle

Taktéž dolní papírna pracovala po dlouhou dobu, naposledy jako pila, která byla v provozu ještě v polovině minulého století. V areálu se nacházelo 5 metrů vysoké kolo a posledními vlastníky byli Maria a Alfred Blahovi. Tento objekt je dnes známý jako jako penzion MUT.

Dva výše uvedené mlýny sloužily jako papírny a pracovaly na společném náhonu. První zmínku sledujeme již v roce 1546, kdy byl doložen vodoznak. Roku 1598 koupil papírnu Adam Abt, člen významné papírenské rodiny Abtů. Vyráběl pevný a silný papír, který byl považován za nejlepší v Českém království, mající ještě ke konci minulého století vynikající vlastnosti. Celá produkce se v té době vyvážela do Leydenu v hrabství Holland, tam se z něj vyráběly bankocetle (papírové peníze Rakousko-Uherska). Papír byl tak kvalitní, že z jednoho archu v Leydenu dělením vrstev vyráběli archy dva. Později na tento papír napsal několik svých děl J. S. Bach. Obě papírny v minulosti tvořily významnou a přísně dodržovanou hranici. Ne statní, ale jazykovou. Zatímco v dolní papírně se ještě hovořilo německy, chebským nářečím, tak v horní papírně se přísně dodržoval hovor Jáchymovským krušnohorským nářečím.

Dolní Speknerův mlýn – Untere Speknermühle

Poslední mlýn na této straně potoka a před obcí horní Žďár, byl hamr na železo. Poslední zmínka o této stavbě je z roku 1726 už jako o mlýnu na obilí. Od roku 1919 se zde vyráběl elektrický proud. Od roku 1927 objekt vlastnil stavitel z Jáchymova Franc Rehm a provozoval zde pilu. Nejdříve byla používána dvě kola na dvou složeních a později jedno kolo 5 metrů velké.

Zemědělská usedlost

V místě podniku Subterra, dnešního Silosytému, stála zemědělská usedlost, která používala vodní kolo na horní vodu k pohonu mlátičky.

Mlýn U Václava – Grünesmühle

Na místě domu č. p. 28 stával mlýn na mouku, kovárna a hostinec. Roku 1887 byl prodán v exekuci. V roce 1901 zde byla i pekárna. Jedná se o budovu nacházející se pod restaurací U Václava. Mlýn vlastnil kolo 4,1 metrů vysoké.

Mlýn U Semeráda – Moučný mlýn

Poslední mlýn na tomto úseku cesty stál hned pod hotelem Subterra za mostkem směrem na Arnoldov. Mlela se zde mouka a po válce se zde vykupovalo taktéž obilí. Fungovala zde čistička i sušárna. Roku 1910 zde byla postavena pekárna na pečení černého chleba s dvěma pecemi. K mletí sloužila dvě kola složení 6 loktů vysoká, posléze zůstalo osamocené kolo 4,8 metrů vysoké a nakonec turbína Michel-Ossberg.

 

Tip: 
Pro cestu druhým směrem doporučujeme využít novou cyklostezku, kterou najdete na druhé straně silnice. Využít můžete také linkovou autobusovou dopravu.


Severinova cesta se dočkala svého „znovuobjevení“ na podzim roku 2015 díky partě nadšenců, kteří na stezce odpracovali zdarma mnoho hodin tak, aby byla průchodná nejen pro zdatné jednice.  Více info >>> ZDE

Na Severinově cestě se uskutečnilo již několik zajímavých akcí jako například Vycházka s madam Curie nebo Prvomájová procházka.

Vše co se aktuálně na stezce děje, včetně termínů brigád, můžete sledovat na Facebookové stránce >>> ZDE

Popov – 5 km

Délka 5 km, vysoká náročnost, pěšky, na kole

Od jáchymovské sjezdovky se příjemnou popovskou silnicí dostanete ke zrekultivované skládce odpadů. Od té vede zeleně značená kamenitá cesta až k popovským lípám. Abyste přišli k jasanu, musíte asi po 100 m. od dolní lípy sejít z turistické značky a dát se dolů prošlapanou cestičkou. Od památných stromů není daleko na skalnatý výběžek Popovský kříž (752 m), odkud je pěkný výhled do Ostrovského údolí, na Karlovy Vary a Doupovské hory. Pokud se vydáte na Popov na kole, můžete si návrat do Jáchymova zpestřit odbočkou na Mariánskou a zajet na občerstvení na Havlovku. Chcete-li si výlet prodloužit do Ostrova, stačí od Popovské skály vlevo následovat zelenou značku po bývalé silnici, dlážděné kostkami. 

Vesnička Popov stála nad Jáchymovem od 13. stol. do 50. let století minulého. Poté musela násilně ustoupit těžbě uranu. Jen podle vegetace, turistického rozcestníku a nepatrných stavebních pozůstatků usuzujeme na přítomnost bývalých stavení. Jedinými pamětníky osady, která po věky zásobovala Jáchymov mlékem, jsou tak staré stromy.

Dvě ze tří popovských líp jsou největší nejvýše položené lípy v českých zemích, jejich stáří se odhaduje na 700 let. Horní popovská lípa (lípa srdčitá) má obvod kmene 905 cm a výšku 25 m. Dolní popovská lípa (lípa obecná) má obvod 1004 cm. Strom je rozdělen na dvě poloviny, dnes jsou to již dva samostatné stromy. V roce 2002 zachránil lípy před zánikem citlivý zásah arboristů. Stromům byl zachován původní vzhled a také tajemné kouzlo, které vás nutí zastavit se a vrátit se v myšlenkách do historie. Dalším významným stromem, kterým se může zaniklý Popov pyšnit, je unikátní jasan ztepilý. Strom dorůstá do výšky 30 m, obvod kmene má 663 cm a patří k největším svého druhu v naší vlasti. Jeho stáří se odhaduje na 200 let a v roce 2002 získal ocenění Strom roku.

Více informací naleznete na stránkách:
http://cykloportal.ostrov.cz/cz/turisticke-cile/popovske-stromy-a-popovsky-kriz

Fotografie z cykloportálu města Ostrova

Aktuální přehled organizovaných vycházek najdete >>> ZDE

Dívčí skok a Suchá – 3,5 km

Délka 3,5 km, nízká náročnost, pěšky

Na začátku naší vycházky, na místě bývalého vlakového nádraží, si prohlédněte kapličku sv. Barbory, která stojí nad Kulturním domem z r. 1952. Dvořákovou ulicí se dostaneme k odbočce na ulici Smetanovu, a dále na lesní cestičku s lavičkami a kouzelnými výhledy do krajiny. Ta nás dovede až k altánku na Dívčím skoku.

Na protějším svahu uvidíte Stříbrný vrch (876 m n. m.). Od něho jižněji je vrchol čedičové skály s Popovským křížem(900 m n. m.). Jižním směrem se v pozadí vykreslují Doupovské vrchy. Tato romantická vyhlídka je místem, kde dávno před založením horního města stával malý hrádek Braunstein, chránící hranici. Zpráva o dívce, která skočila ze skály z nešťastné lásky, se však v kronikách nezachovala, snad jen v ústním podání.

Zpáteční cesta nás vyvede na Šibeniční vrch, kde až do poloviny 18. století (do zrušení útrpného práva) stávala šibenice a konaly se zde popravy. Dnes zde stojí restaurace Panorama a příjemná kuželna. Od restaurace dolů se můžete vrátit do lázní nebo se vydat na průzkum malebné osady Suchá. Kromě horníků ji obývali také lesní dělníci, drobní zemědělci i odvážní pašeráci, podle kterých je pojmenována také místní hospůdka U Pašeráka. Domky tu naleznete roztroušené podél silnice i na svazích Černé skály. Z iniciativy místních byl opraven kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, kde se o svátcích konají mše a koncerty.

Zajímavost
Po pravé straně cesty nad Kulturním domem je malý parčík. Dříve v těchto místech stávalo nádraží. Jáchymov byl totiž až do roku 1957 napojen na trať Chomutov – Cheb.

 

Císařská alej – 2 km

Délka 2 km, střední náročnost, pěšky

cisarkaVycházku Císařskou alejí je nejlepší začít u kostela sv. Jáchyma. Ten se nachází v historickém srdci Jáchymova, a pro ukrácení stoupání vás k němu doveze lázeňský pendlbus. Za prohlídku určitě stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 nebo socha Nejsvětější Trojice na korintském sloupu z roku 1703. Zastavte se také u krásně opraveného domu horního mistra Hanse Müllera z Pernecku z roku 1560 se zachovaným domovním znamením – mlýnským kolem, želízkem a mlátkem.

 

Stoupáním Mathesiovou ulicí projdete kolem domu, kde značnou část svého života prožil duchovní otec města, evangelický pastor a rektor renomované latinské školy Jan Mathesius. Na domě je pamětní deska a dnes je tento dům sídlem Hornického spolku Barbora. Na další křižovatce odbočíte vpravo, a po krátkém stoupání stojíte na začátku aleje.

Císařskou alej tvoří kouzelná cesta lemovaná lipovými velikány, kteří byli vysázeni v letech 1898 – 1903 u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Jejich věk je proto odhadován na 100 let. Obvod kmenů u nejmohutnějších stromů činí více než 200 cm. Alej tvoří působivou krajinnou dominantu a zároveň vyhlídkovou trasu s krásnými pohledy na celé město Jáchymov. Na konci aleje sestoupíte k budově základní školy Marie Curie Sklodowské z poloviny 50. let. Odtud můžete pokračovat po schodech dolů, k lázeňskému hotelu CURIE, kde si v kavárně u kávy nebo zmrzlinového poháru vychutnáte zážitek z pěkné vycházky.

VPDFíce informací najdete na materiálu Karlovarského kraje ve formátu PDF >>> ZDE

 

Údolí mlýnků – 1,5 km

Délka vycházky 1,5 km, nízká náročnost

Kouzelné Údolí mlýnků se ukrývá doslova pár kroků od lázeňského centra. Dovede vás do něj pohodlná lesní cesta, která začíná za hotelem Radium Palace. Že jste dorazili k správnému cíli, poznáte podle charakteristického klapání, kterým dřevěné mlýnky ozvučují tento krásný kout. Každé jaro se zde koná jejich slavnostní Otevírání. Skauti vyčistí údolí a potůček, staré mlýnky se opraví a nové postaví. Užívají si nejen děti, ale i šikovní tatínkové a dědečkové, kteří s napětím čekají, jak v celkovém hodnocení dopadne právě ten jejich mlýnek…

A proč zrovna údolí mlýnků?

Ještě před 120 lety bylo prostranství dnešního lázeňského parku rozbrázděno struhami náhonů, přivádějících vodu jak k továrně na uranové barvy, tak k mlýnským kolům. Ty mlýny nebývaly ledajaké – byly to mlýny papírenské, tedy papírny. Zápis v kronice z roku 1598 uvádí, že Adam Abt vykoupil hladírnu nad vsí Žďár a zařídil v ní papírnu. Papírny byly zřizovány poblíž horních měst proto, že doly zaručovaly surovinovou základnu v podobě rychle opotřebených pracovních oděvů. O papírně píše Bohuslav Balbín (1621 – 1688) ve své nedokončené Vlastivědě Čech. Podle něj zdejší papír „zaujímá dobrotou první místo…“ Slyšel, jak papírníci vypravovali, že všechen ten jáchymovský papír se vyváží do Holandska, a tam se z něj vyrábí velice hladký a velice tenký papír, který obdivujeme v knihách vydaných zvláště v Leydenu. „Jest totiž jáchymovský papír dosti silný, takže Holanďané z jednoho jeho listu zhotovují dva s velkým ziskem.“ Ještě byste našli pamětníky, kterým nezní cize pojmenování „Panský mlýn“ nebo „Schöffl ův mlýn. Ve 30. letech byste napočítali v Jáchymově více než 200 obyvatel s příjmením Müller.

(Mgr. Oldřich Ježek – kronikář města Jáchymov)

Údolí mlýnků očima – objektivem – Dětské tiskové agentury

Aktuální program vycházek s průvodcem najdete >>> ZDE