Statek Bernard v Královském Poříčí

Statek Bernard v Královském Poříčí

Typ výletu: na kole, autem
Vzdálenost: 65 km
Náročnost: nízká
Co je cestou: Svatošské skály, hrad Loket, hrázděný statek Bernard

Cyklotrasa je určena spíše náročnějším sportovcům. Nejlepší je se nechat dovézt do Karlových Varů a napojit se na cyklostezku kolem Ohře. Ta vás dovede kolem Svatošských skal a hradu Loket až do Královského Poříčí. Terén není obtížný, ale trasa je dlouhá. Silnice pro automobily vede přes průtah Karlovými Vary směrem na Sokolov. Za obcí Hory najedete k větší křižovatce (Nové Sedlo – Loket) a odbočíte směrem na Královské Poříčí.

Hospodářský dvůr Bernard v tradičním chebském stylu hrázděných staveb byl vybudován v roce 1922. Komplex budov zahrnoval kromě obytných a správních objektů ještě stáje pro koně a dobytek, kůlny na stroje a nářadí, stodoly, mlékárnu a kurníky. Mimo klasicky pojatou činnost všestranného zemědělského hospodářství se širokou rostlinnou a živočišnou výrobou se statek věnoval také rekultivaci těžbou narušených a poškozených pozemků. Po roce 1989 sloužil areál jako výkrmna vepřů, kterou podnik v roce 1993 přemístil do Starého Sedla. Prázdný objekt od té doby chátral. Obec jej později získala do svého vlastnictví.

Rekonstrukce proběhla v letech 2005 – 2006, a díky ní mohlo na statku Bernard vzniknout centrum tradičních řemesel, které má ambice stát se svou nabídkou ukázek živých tradičních řemesel významnou regionální pamětihodností. Téměř každý víkend se zde konají tematické trhy. Krásná jsou především období adventní nebo velikonoční. Svůj stálý domov tu našla například výrobna tradičních svíček, patchwork, pekárna nebo expozice dobových hraček. Děti si mohou pohrát s domácími zvířaty a zastřílet si z luku.

Na Horní hrad

Na Horní hrad – Hauenštejn

Typ výletu: na kole, autem
Vzdálenost: 12 km
Náročnost: střední
Co je cestou: Horní hrad

Z Jáchymova sjedete k Ostrovu, v Dolním Žďáru odbočíte směrem na Chomutov. Za obcí Damice uvidíte po levé straně ostré zatáčky odbočku na Horní hrad. Úzká silnička vás dovede k parkovišti, odkud musíte k hradní bráně pěšky. Vášnivým cyklistům můžeme doporučit těžší cestu lesem přes obec Krásný Les. Napojíte se na ni při sjezdu z Klínovce Pašeráckou stezkou (viz. výlet na Klínovec).

O počátcích hradu Hauenstein není nic známo. Jeho název vznikl z tvarů Haue (tj. motyka, sekera či palice) a Stein (skála), což odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Hauenštejn byl roku 1837 prodán Gabriele, hraběnce z Buquoy – Longueval. Ta nechala celý objekt přestavět do novogotické podoby. V období II. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend a po válce sloužil jako ubytovna Jáchymovských dolů.

Závěrečnou tečku za chátráním hradu udělala jeho funkce dětského záchytného domova. Koncem 20. století byla „západočeská Hluboká“ (přezdívka Hauensteina) v dezolátním stavu. Až roku 2000 se hrad dostal do soukromých rukou a ve spolupráci s nejrůznějšími nadšenci probíhá jeho postupná rekonstrukce. Určitě během léta nezapomeňte hrad navštívit. O víkendech se konají zábavné noční prohlídky, šermířská vystoupení i ohňová show. Hrad také pravidelně hostí hudební festival 32 Folková Ohře.

Za skřítky Poohří

Za skřítky Poohří

Typ výletu: na kole, autem
Vzdálenost: 55 km
Náročnost: střední
Co je cestou: Muzeum Mattoni, rozhledna Bučina, Skalky skřítků, Šemnická skála, zřícenina Andělská Hora

Autem i na kole se do Kyselky nejlépe dostanete silnicí z města Ostrova, na kterou navážete u tamního vlakového nádraží.

Kdysi skvostné lázeňské město Kyselka dnes bohužel připomínají jen torza lázeňského areálu. Již od středověku byly známé zdejší vývěry minerální vody s bohatým obsahem oxidu uhličitého. Voda pramenila na úbočí Bukové hory, a proto se nazývala Buková kyselka. Roku 1867 začal prameny využívat karlovarský podnikatel Jindřich Mattoni a vybudoval zde velkolepý lázeňský areál s kolonádou.

V místní části Kyselky – Radošově stojí původně gotický kostel sv. Václava. Při opravě jeho věžních hodin se zjistilo, že pocházejí zřejmě ze 14. století, a jsou tedy nejstarším funkčním strojem svého druhu u nás. Za návštěvu tu ale stojí i jiná unikátnost – dřevěný most ze 14. století. Most přes řeku Ohři stojí na historické „Cestě královské“, kterou využívali kupci, válečné výpravy i návštěvy panovníků, již od roku 1364. Most měl pohnutou historii, dokonce i několikrát vyhořel. V roce 2001 byl však důkladně opraven.

Vydáte-li se z Kyselky po červené turistické značce, minete rozhlednu Bučina s krásným výhledem na Ohři i Doupovské hory a dále po žluté dojdete až k tajemné Skalce skřítků. Ve skalní stěně tu můžete spatřit asi šedesát válcových dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru a hloubce až 5 metrů. Pozoruhodná geologická lokalita je chráněnou přírodní památkou, a vznikla pravděpodobně zvětráním kmenů stromů ve vulkanických sedimentech. Zdejší pověst však praví, že dírky zanechali ve skále malí permoníčci, když do ní schovávali svůj poklad. Kdo ho chce najít, musí se ke skále vypravit na Velký pátek, kdy se skála otevírá.

Z odbočky ke Skalkám skřítků můžete po červené turistické značce pokračovat až k Šemnické skále. Strmý znělcový vrch s krásným výhledem je chráněn jako přírodní památka. Z Kyselky se po ne příliš frekventované silnici (zároveň cyklostezka) po osmi kilometrech dostanete na Andělskou Horu.

Městečko Andělská Hora s romantickou zříceninou stejnojmenného hradu z roku 1402 stojí na výrazné znělcové skále. Přímo na úpatí hradní skály se tyčí farní kostel sv. Michaela. Kromě hradní ruiny je na Andělské Hoře cenná církevní památka, někdejší poutní a hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1712. Byl vystavěn podle plánů G. B. Alliprandiho a jeho zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice. Poblíž kostela stojí památná lípa, u níž kdysi vyvěrala studánka, jejíž voda prý zázračně léčila četné nemocné poutníky. Andělská Hora je pro svou dominantní polohu s dalekým kruhovitým výhledem oblíbeným výletním místem.

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Typ výletu: na kole, autem
Vzdálenost: 21 km
Náročnost: nízká
Co je cestou: kolonáda, horké prameny, likér Becherovka, sklárna Moser, vyhlídky a rozhledny

Z Jáchymova až do Karlových Varů vede upravená silnice I. třídy. Zaparkovat můžete na placených parkovištích v centru města. Cyklisté mohou v Ostrově odbočit směrem na Bor. Za Borem nezapomeňte uhnout těsně před začátkem Sadova vlevo a po značené cyklostezce dojet až do Karlových Varů.

Nejslavnější české lázně – Karlovy Vary – mají vedle léčivých pramenů a krajinné krásy i podmanivý genius loci. Jeho zdroje a tajemství se již po staletí snaží odhalit četní ctitelé vřídelního města. Pramen Vřídlo, jenž se stal doslova dostaveníčkem lidí z celého světa, oslavili svými díly malíři, básníci, hudebníci, sochaři, filmaři i fotografové. Slavný architekt Le Corbusier prohlásil: „Největší jednotu a architektonické kouzlo mají Karlovy Vary. Je to slet dortů. Mají týž sloh a tutéž eleganci.“

Alfou a omegou města jsou minerální prameny. Pro lázeňské účely je jímáno a využíváno dvanáct hlavních zřídel, z nichž nejvydatnější a nejslavnější se nazývá Vřídlo. Teplota vývěrů se pohybuje v rozmezí od 41 do 73 °C a pozitivně působí především na nemoci trávicího systému. Proniknout můžete až přímo do vřídelního podzemí. Průvodce exkurzí do podzemí karlovarského Vřídla vás zasvětí do historie karlovarských kolonád i do tajemství výroby slavných kamenných růží. Krásná je procházka po místních kolonádách, na Malé Versailles i po Staré či Nové Louce přes Grandhotel Pupp, Richmond až k Poštovnímu dvoru.

Třináctým pramenem je již téměř 200 let nazýván unikátní bylinný likér Becherovka. V Karlových Varech naleznete jeho muzeum, kde se seznámíte s historií i současností podniku a nahlédnete do historických sklepů, kde becherovka zraje. Na konec prohlídky si můžete tento karlovarský skvost náležitě vychutnat.

Co by to bylo za výlet do Karlových Varů, kdybyste nenavštívili proslulou sklárnu Moser? Tu v roce 1857 založil nadaný obchodník a talentovaný rytec skla Ludwig Moser. Stejně jako v minulosti i v současné době je karlovarská sklárna renomovaným dodavatelem skla na královské dvory a do prezidentských paláců. Své unikátní sady zde objednávají významné osobnosti kultury a politiky.

Vyhlídka Karla IV. – u Grandhotelu Pupp nasedněte na lanovou dráhu a vystupte v první stanici „Jelení skok“. Odtud vás povede žlutá turistická značka. Cesta je dlouhá necelý kilometr a potkáte na ní kapličku Ecce homo z roku 1900 i Chopinovu chatu. Delší trasu k vyhlídce nabízí začátek trasy u Malé Versailles. Nejstarší rozhledna (1877) v Karlových Varech, postavená v pseudogotickém stylu, je kopií rozhledny z německého Schleswigu. Má dva ochozy lemované cimbuřími a vystoupíte na ně po pouhých 79 schodech. Při dobré viditelnosti je zčásti otevřen i pohled na Krásenský vrch s rozhlednou.

Goethova vyhlídka – k vyhlídce se můžete svézt MHD č. 8 – zastávka Hůrky a projít krátkou asfaltovou cestou kolem hvězdárny. Lačnějším turistům doporučujeme začít trasu v městské části Drahovice a vystoupat na vršek Tří křížů – odtud se vám otevře jeden z nejkrásnějších výhledů na Karlovy Vary. Dále vede zhruba 6 km dlouhá cesta okolo Ottova vrchu až na Goethovu vyhlídku. Jedna z nejstarších karlovarských vyhlídek (1889) měří 42 metrů. Bohužel již dlouho čeká na nutnou rekonstrukci a je veřejnosti uzavřena.

Výlet za hranice

Výlet za hranice aneb na návštěvě u sousedů

Typ výletu: na kole, autem
Vzdálenost: 60 km
Náročnost: nízká
Co je cestou: město Oberwiesenthal, parní vlak, město Annaberg

Na úpatí hory Fichtelberg leží nejvýše položené lázeňské město Německa Oberwiesenthal (914m n. m.). Díky lyžařským terénům – upraveným běžeckým tratím, které dosahují délky 60 km, a několika kilometrům sjezdových tratí, patří mezi vyhledávaná lyžařská střediska v Německu. Městečko bylo založeno v roce 1527 pány ze Schönburgu jako hornická osada, rok poté co byla v oblasti nalezena stříbrná ruda. Při návštěvě si rozhodně nenechte ujít výlet nejstarší německou kabinkovou lanovkou z roku 1924. A pokud si chcete užít ještě více, navštivte oberwiesenthalský Adrenalin Park s letní bobovou dráhou. K zajímavostem města patří také úzkorozchodná železnice, na které parní vlak zdolává trať dlouhou 17,4 km do obce Cranzahl a přitom překonává stoupání 238 m.

Jeďte po hlavní silnici směrem na Annaberg a na konci města odbočte doleva. Před vámi se vyloupne hotel Jens Weissflog, který patří stejnojmennému dvojnásobnému olympijskému vítězi ve skocích na lyžích. Interiér hotelu zdobí Jensovy fotografie ze závodní kariéry i jeho vítězné lyže. Na terase se pak můžete kochat výhledem na Klínovec a Fichtelberg.

Svobodné horní město Annaberg (zal. 1497) leží ve výšce 600 – 700 m n. m. a proslavilo ho především paličkování krajek. Najdete tu Krušnohorské muzeum nebo pozdně gotický kostel sv. Anny. V 15. a 16. století bylo střediskem těžby stříbra, v minulosti se zde dobýval také nikl, cín, kobalt a bismut.

Kousek za Annabergem v městečku Schönfeld se ukrývá velice umně zpracovaný model železnice. Nachází se ve velké hale o ploše 750 m² a je vytvořen v měřítku 1:32. Model mapuje situaci na železnici v 80. letech 20. stol. v okrese Annaberg – Buchholz. Rozhodně si nenechte ujít noční osvětlení modelu, které vytváří dokonalou romantickou atmosféru.

Na vrchol Klínovce

Na vrchol Klínovce

Nejvyšší hora Krušných hor – Klínovec (1244 m n. m.) – patří k přírodním dominantám Jáchymovska. Protože se zde drží sníh nejdéle v republice, je také pravým rájem pro všechny milovníky zimních sportů. Na vrcholu najdete nejenom památnou rozhlednu z roku 1884, ale také 80 m vysokou telekomunikační věž a hotel – nejstarší a nejvýše položenou budovu v Krušnohoří. Před druhou světovou válkou se zde mohlo ubytovat až 112 lidí. Nyní je však hotel zavřený a společně s kamennou rozhlednou čeká na svého zachránce.

Lanovkou

Typ výletu: pěšky, na kole
Vzdálenost: 5 km
Náročnost: nízká

Na vrchol Klínovce vás po 3 km dlouhé cestě pohodlně vyveze lanovka. Uveze také lyže i kola, takže se můžete vyhnout nepříjemnému stoupání. V zimě je svah okolo lanovky i na severní straně Klínovce hojně využíván lyžaři. Pro nejmenší je přímo u stanice lanovky připraven lyžařský kolotoč, kde se mohou učit základům lyžování a jízdě na vleku za dohledu zkušených instruktorů. V létě vás lanovka vyveze za zajímavými výlety v okolí Klínovce i do Německa. Na cyklisty čekají upravené cyklostezky a pro ty náročnější profesionální sjezdová trať pro horská kola.

Autobusem

Typ výletu: pěšky
Vzdálenost: 4 km
Náročnost: nízká

Pokud si chcete výlet zpestřit, vyjeďte si autobusem do obce Boží Dar a odtud se vydejte na vrchol. Stačí před bývalým hraničním přechodem uhnout vpravo a po cca dvou kilometrech opět doprava. Nechce se -li vám po silnici, odbočte za hotelem Praha doprava. Lesní cesta vás provede po lyžařské louce Neklid kolem Šedé skály k restauraci U můstku. Zpět do lázní vede červená značka (7 km z kopce).

Pěšky

Typ výletu: pěšky
Vzdálenost: 7 km
Náročnost: vysoká

Lanovku nemusí využít všichni. Pro náročné turisty i cyklisty je k dispozici lesní cesta k vrcholu. Od Kulturního domu se vydáte do kopce k restauraci Panorama a dále na Suchou (viz výlet na Dívčí skok) k restauraci Pod Klínovcem (860 m n. m.). Po levé straně minete pohledem lyžařský můstek a budete stoupat dále k rybníčku. Cesta uhýbá prudce doleva nahoru a vyvede vás na táhlý hřeben s úžasným výhledem do údolí Suché, směrem na Karlovy Vary a na Doupovské vrchy.

Víte, že…

Rozhledna na Klínovci (24 m) započala svou historii již v roce 1817, kdy vrchol začali navštěvovat lázeňští hosté z Karlových Varů. Vstupné bylo 10 krejcarů.


Kolem Klínovce na kolech

Trasa Dámská

Z vrcholu Klínovce sjedete po sjezdovce Dámská k hotelu Nástup. Odtud vede několik krásných tras: směr Měděnec (možná návštěva štoly), Kovářská (Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím) nebo Loučná (hraniční přechod). Zpátky se nechte i s koly vyvézt severní sedačkovou lanovkou nebo dojeďte po silnici na Boží Dar.

Klínovecký okruh po „Pašerácké cestě“

Typ výletu: na kole
Vzdálenost:
18 km
Náročnost: střední

Kousek pod vrcholem Klínovce se napojte na zelenou cyklostezku, která vás povede přes klínovecké sjezdovky. Po napojení na Pašeráckou stezku se dostanete nad Neklid a Boží Dar. Za krásného počasí se tu před vámi otevřou nádherné výhledy na Krušné hory.

Jáchymovské peklo

Jáchymovské peklo

Typ výletu: pěšky
Vzdálenost: 25 km
Náročnost: vysoká
Co je cestou: důl Svornost, hornický skanzen, zřícenina hradu Freudenstein

Historická naučná stezka Jáchymovské peklo vznikla díky spolupráci Hornického spolku Barbora, Konfederaci politických vězňů, referátu životního prostředí a Klubu českých turistů z Karlových Varů. Za úkol má především připomenout hrůzy pracovních táborů na Jáchymovsku, kterými v letech 1948 – 1961 prošlo přes 60 tisíc vězňů.

Historie Jáchymovského pekla se začala psát již v roce 1945, kdy byly jáchymovské doly obsazeny Rudou armádou. Zpočátku zde pracovali němečtí váleční zajatci a kolaboranti. Postupem času je nahrazovali lidé odsouzení za svou politickou neloajálnost. V roce 1946 byl zřízen národní podnik Jáchymovské doly, který podléhal zvláštnímu režimu utajení a ochrany a jehož veškerá produkce uranu putovala do Sovětského svazu.

Stezka začíná symbolickým znázorněním jednotlivých komunistických táborů – tzv. „Křížovou cestou ke svobodě“, kterou pod kostelem sv. Jáchyma zbudoval akademický sochař Roman Podrázský. Nad kostelem se cestičkou vlevo dostanete k areálu dolu Svornost.

Patří mezi nejstarší dosud činné doly ve střední Evropě, a pravidelně odvádí léčivou radonovou vodu z hloubky 532 metrů až do vašich koupelí. Vedle Svornosti se nachází štola Barbora. Dále po silnici se po pár metrech ocitnete u Hornického skanzenu, vybudovaného v okolí cca 260 m dlouhé štoly. Prozatím není veřejnosti přístupná, ale do budoucna se její otevření plánuje, společně s propojením se starou středověkou štolou „stříbrnou“. Vchod rámuje silná mříž z vodovodního potrubí, která měla zabránit vězňům v útěku. Blízko stojí vláček, který obstarával vyvážení natěžené horniny z dolu, a nad tím vším ční obrovité strážní věže. Kolem nich si můžete vyzkoušet každodenní cestu vězňů do ubytovacího tábora po 260 schodech, obehnaných ostnatým drátem.

Jediným pozůstatkem připomínajícím existenci tábora jsou dnes jen tzv. korekce (samotky). Okolo jáchymovského vodovodu a ústí štoly Vysoká jedle dojdete k Městskému rybníku – zásobárně vody, kterou se dříve poháněly stroje v dolech. Naučná stezka vás povede po územích bývalých dolů, nápravně pracovních táborů a táborů nucených prací.

Stezka dále ústí do blízkosti zajímavého ekosystému Horkého rybníka. V okolí rybníčků, postavených na Eliášově potoce, se daří množství chráněných živočichů a rostlin (např. čolek horský nebo prha arnika). Cesta končí u zbytků Šlikova hradu Freudenstein, v jehož sklepích se od roku 1519 razily stříbrné tolary.

Zajímavost: V roce 1953 vytěžilo na Jáchymovsku 15.000 vězňů asi 554 tun uranu. Pro srovnání se v předchozích 92 letech vytěžilo celkem pouze 650 tun.

Upozornění: Tento výlet je určen pro zdatnější sportovce, ti ostatní si mohou výlet rozplánovat podle jednotlivých cílů. Stezka vede převážně do velkého kopce a v současné době se připravuje obnova jejího zastaralého značení.

Novým městem k Mariánské

Novým městem k Mariánské

Typ výletu: pěšky, na kole
Vzdálenost: 5 km
Náročnost: nízká
Co je cestou: štola Barbora, zřícenina hradu Freudenstein, bývalý důl Eduard

Od štoly Barbora vystoupáte klikatící se silnicí k věžím hradu Freudenstein. Pro zakladatele města Jáchymov – Štěpána Šlika – jej postavil v roce 1517 Jan Munich. Už od roku 1519 se ve sklepeních hradu razily na černo první šlikovské tolary. Za třicetileté války hrad vyhořel a od té doby chátral. V současné době z něj zbyly jen dvě věže. Ta menší sloužila hornímu úřadu jako prachárna. Vyšší – Šlikovka – byla v 19. století upravena jako věž městského hlásného, který z ní dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty.

Od Šlikovky není daleko na Nové Město (919 m n. m.), odkud se vám otevřou jedinečné výhledy na Jáchymov i Klínovec, a k bývalé osadě Mariasorg – nyní Mariánské. Koncem 15. století žil v těchto místech poustevník Jan Niavis, který prý prorokoval slávu horního města, jež tu bude založeno, jeho úpadek a nové vzkříšení. Po třicetileté válce, kdy dolování na Jáchymovsku prodělávalo největší úpadek, vyhledalo několik havířů zbytky Niavisovy poustevny a postavilo na jejím místě nejprve kapli a později poutní kostel Panny Marie. V roce 1754 byl tento kostel propůjčen řádu kapucínů, kteří tu postavili druhý kostel – klášterní a kapucínský hospic.

Po zrušení kláštera (1948) byla celá stavba v letech 1964 – 65 pro chatrný stav odstraněna. Na jejím místě byl zřízen pracovní tábor – vůbec nejobávanější v historii „jáchymovského pekla“. Dnes je Mariánská oblíbeným centrem turistiky a lyžování. Z výletu si můžete ještě udělat krátkou odbočku k bývalému dolu Eduard. Naleznete jej v blízkosti Abertamské křižovatky. Nyní se zde nachází nemalý sportovní areál – středisko biatlonu se sjezdovkou, vlekem, upravenými běžkařskými tratěmi a malorážkovou i vzduchovkovou střelnicí.

TIP: Chcete-li si ušetřit namáhavý výstup, můžete se svézt autobusem až do stanice Mariánská

Císařská alej

Císařská alej

Typ výletu: pěšky
Vzdálenost: 2 km
Náročnost: střední
Co je cestou: Kostel sv. Jáchyma, Mathesiova ulice, Císařská alej

Vycházku Císařskou alejí je nejlepší začít u kostela sv. Jáchyma. Ten se nachází v historickém srdci Jáchymova, a pro ukrácení stoupání vás k němu doveze lázeňský pendlbus. Za prohlídku určitě stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 nebo socha Nejsvětější Trojice na korintském sloupu z roku 1703. Zastavte se také u krásně opraveného domu horního mistra Hanse Müllera z Pernecku z roku 1560 se zachovaným domovním znamením – mlýnským kolem, želízkem a mlátkem.

Stoupáním Mathesiovou ulicí projdete kolem domu, kde značnou část svého života prožil duchovní otec města, evangelický pastor a rektor renomované latinské školy Jan Mathesius. Na domě je pamětní deska a dnes je tento dům sídlem Hornického spolku Barbora. Na další křižovatce odbočíte vpravo, a po krátkém stoupání stojíte na začátku aleje.

Císařskou alej tvoří kouzelná cesta lemovaná lipovými velikány, kteří byli vysázeni v letech 1898 – 1903 u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Jejich věk je proto odhadován na 100 let. Obvod kmenů u nejmohutnějších stromů činí více než 200 cm. Alej tvoří působivou krajinnou dominantu a zároveň vyhlídkovou trasu s krásnými pohledy na celé město Jáchymov. Na konci aleje sestoupíte k budově základní školy Marie Curie Sklodowské z poloviny 50. let. Odtud můžete pokračovat po schodech dolů, k lázeňskému hotelu CURIE, kde si v kavárně u kávy nebo zmrzlinového poháru vychutnáte zážitek z pěkné vycházky.

Do údolí mlýnků

Do údolí mlýnků

Typ výletu: pěšky
Vzdálenost: 1,5 km
Náročnost: nízká
Co je cestou: modely mlýnků, výhledy

Kouzelné Údolí mlýnků se ukrývá doslova pár kroků od lázeňského centra. Dovede vás do něj pohodlná lesní cesta, která začíná za hotelem Radium Palace. Že jste dorazili k správnému cíli, poznáte podle charakteristického klapání, kterým dřevěné mlýnky ozvučují tento krásný kout. Každé jaro se zde koná jejich slavnostní Otevírání. Skauti vyčistí údolí a potůček, staré mlýnky se opraví a nové postaví. Užívají si nejen děti, ale i šikovní tatínkové a dědečkové, kteří s napětím čekají, jak v celkovém hodnocení dopadne právě ten jejich mlýnek.

A proč zrovna údolí mlýnků?

Ještě před 120 lety bylo prostranství dnešního lázeňského parku rozbrázděno struhami náhonů, přivádějících vodu jak k továrně na uranové barvy, tak k mlýnským kolům. Ty mlýny nebývaly ledajaké – byly to mlýny papírenské, tedy papírny. Zápis v kronice z roku 1598 uvádí, že Adam Abt vykoupil hladírnu nad vsí Žďár a zařídil v ní papírnu. Papírny byly zřizovány poblíž horních měst proto, že doly zaručovaly surovinovou základnu v podobě rychle opotřebených pracovních oděvů.

O papírně píše Bohuslav Balbín (1621 – 1688) ve své nedokončené Vlastivědě Čech. Podle něj zdejší papír „zaujímá dobrotou první místo “. Slyšel, jak papírníci vypravovali, že všechen ten jáchymovský papír se vyváží do Holandska, a tam se z něj vyrábí velice hladký a velice tenký papír, který obdivujeme v knihách vydaných zvláště v Leydenu. „Jest totiž jáchymovský papír dosti silný, takže Holanďané z jednoho jeho listu zhotovují dva s velkým ziskem.“ Ještě byste našli pamětníky, kterým nezní cize pojmenování „Panský mlýn“ nebo „Schöfflův mlýn. Ve 30. letech byste napočítali v Jáchymově více než 200 obyvatel s příjmením Müller.

(Mgr. Oldřich Ježek – kronikář města Jáchymov)